mapa kde nas najdete

Apartmány Razula
Velké Karlovice 690, 756 06

GPS
49°22'10.016"N, 18°21'20.778"E


Apartmány Razula na Facebooku Fotogalerie Kalendář akcí
Úvod O Razule a okolíRazulaPavel „Čmaňa“ Zedníček … Razula

Pavel Zedníček doporučuje

Valašský ministr bude mít sídlo na Razule

Neposednost, dynamická gestikulace, chytré oči, velký nos, co velkého ducha značí, knír, občas jadrné nářečí a srdečná moravská nátura. To je jeden z nejznámějších Valachů, Pavel Zedníček, oblíbený herec, pohodář s osobitým humorem, a pro přátele prostě Čmaňa. Už před nějakým časem  se zařadil mezi šedesátníky, ale přesto se zdá, jako by byl pořád plný energie. Program má Zedníček nabitý, přesto si občas jezdí "zablbnout" za kolegů a kamarádem Bolkem Polívkou. V jeho valašském království je generál vzdušných sil, potulný vyslanec, ministr financí a derniér (totéž co premiér). Vedle toho hraje tenis, skočil si i padákem, miluje cestování a potápí se.

Co pro vás znamená Valašsko?

Valašské kotáry, krásná krajina, příjemní a veselí lidé, slivovica na rtech, protože v každém baráku musí být flaša slivovice, a úžasné krásné prostřední na dovolenou a relaxaci, a na pohodu. Je to prožité mládí, bydlel jsem ve Zlíně, jezdil jsem do Beskyd na tábory. Takže si vzpomínám na různé výlety, do lesů, na přehradu Bystřička, na lyže na Bumbálku. Dneska pro mě Valašsko představují hlavně moji kamarádi, dodnes jich tam mám spoustu.

Ve valašském království máte řadu funkcí. Nelákalo vás kandidovat ve volbách do skutečného parlamentu?

Ne, to mě opravdu neláká. Já už mám funkcí ve valašské vládě dost, to mi stačí. My Valaši to sice děláme zadarmo, ale zase u toho máme srandu a slivovicu.

Takže vaše aktivity s Bolkem Polívkou ohledně valašského království pořád trvají?

My jsme s Bolkem dělali srandu a pak to vzal podnikatel Harabiš hrozně obchodně, on se tím živí a my to bereme jako recesi a srandu. Ale ono nám to funguje, i když teď nemáme nějaké velké aktivity. Když se jednou za čas dáme dohromady tak blbnem. Jsem derniérem valašské vlády, jednou za rok si podáme hlášení o stavu valašského království, sejdeme s Bolkem v jeho exilovém sídle valašského krále, tam hrajeme tenis, zablbnem si. Furt to bereme jako recesi. Teď nedávno jsme si říkali, že bychom to mohli zase trošku rozjet, udělat třeba nějakou kulturní akci.

Z jakého důvodu jste si vybral sídlo na Razule?

Líbí se mi okolní příroda, je tam kousek pralesa, mám to tam prochozené. Navíc je poblíž golfové hřiště a v zimě hned pod domem začíná sjezdovka. Dům, ve kterém budu vykonávat ministerské povinnosti, vyrostl na místě kdysi slavného hotelu, kde se udála celá řada zajímavých věcí. Víte například, že tam byl uskutečněný první striptýz v ČSSR? Prostě Valaši jsou vždycky odvážní, rychlí a pohotoví.

Kde ještě se Vám na Valašsku líbí?

Řadu pěkných zážitků mám spojených s Karolinkou. Když uděláme novou hru, tak jedeme do Karolinky a tam uděláme první ostré představení, ještě před premiérou v Praze.  Je tam soukromíčko. Jsou tam úžasný lidi, vždycky se tam těším. Mám tam kousek kamaráda, tomu vždycky zavolám a zanotuju písničku "keď sa bůček zelená" a mám tam pak nachystaný bůček v zeleném pepři.

Rád cestujete, kam byste se rád podíval?

Mám takový jeden sen. Šalamounovy ostrovy, až bude čas. Protože na těch Šalamounových ostrovech koupil jeden z ostrovů Valach Jirka a chtěl, abychom tam vztyčili valašskou vlajku. Z hlavního města Honiara se letí letadýlkem na jeden z ostrovů, pak ještě lodí na další ostrůvek, ten valašský. Má tam vybudovaný baráček, apartmány asi pro deset lidí. Tak jsem to říkal Bolkovi a pro něho to byla moc velká dálka, tak delegoval mě, abych tam jel. Já už jsem si to zjišťoval, je to strašně složitá cesta, obrovská dálka, a chce to hodně času a udělat si volno aspoň na měsíc. Takže když se mi udělá nějaké volno, tak to snad uskutečním.

Na začátku jste zmínil slivovici. Jak je pro vás jako pro správného Valacha důležitá?

Slivovicu mám furt doma, ta musí být, to je jasné, protože slivovica je lék. Lék všeho živého.

Takže jeden panák denně neuškodí, ale pomáhá?

Já jsem tam znal jednoho strýca, tomu bylo už tehdá asi 88 roků, a ten měl celý život u postele pětilitrový demižon slivovice. Každé ráno jak vstal, tak si dal štamprli a když šel spát tak si dal druhou. A dožil se skoro sto let. Asi to neplatí pro každého, ale mně se to zdá jako dobrý recept.

Fotogalerie